České radiokomunikace k pokrytí Hnátnice TV signálem
12. 1. 2012
Dobrý den vážení spluobčané,
zveřejňuji odpověď Českého radiokomunkačního úřadu, z níž vyplývá, že v místech bez televizního signálu nám nezbývá nic jiného, než satelitní příjem. Ptal jsem se, zda zprovozní okolní TV převaděče Lanšperk, Litice.....
Jiří Dušek
Dobrý den,
bohužel Vám musím sdělit, že se s využitím uváděných analogových převáděčů, respektive jejich lokalit zatím nepočítá. Pro digitální vysílání by bylo nutné vybudovat nové digitální převáděče nebo opakovače signálu, jejichž výstavbu a následně i provoz musí někdo zaplatit - jednotlivé televize musí mít o dokrytí tohoto území zájem. Česká televize si jako vlastník multiplexu 1 rozhoduje o případné výstavbě dokrývačů sama a k jejich provozování může využít i jiné subjekty než České Radiokomunikace.
Pokusím se Vám blíže objasnit, jak jsou objednávány vysílací služby Českých Radiokomunikací. České Radiokomunikace a.s. (ČRa) jsou pouze technickým operátorem všech vysílacích sítí, tj. všechny vysílače (včetně dokrývacích vysílačů) jsou provozovány na základě konkrétní objednávky vysílací služby od TV společností. Finální vysílací parametry přesně stanovuje Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který na provoz každého vysílače vydává ČRa Individuální oprávnění (IO) k provozu vysílače. Vysílací parametry ve zmíněných IO ČTÚ stanovuje především na základě mezinárodních kmitočtových koordinací, tak aby bylo co nejvíce minimalizováno vzájemné rušení vysílačů jak vnitrostátně, tak mezinárodně. Všechny zainteresované subjekty se samozřejmě snaží o maximální možné pokrytí signálem v rámci přidělených kmitočtů a výkonů vysílačů. Terestrické vysílání však ekonomicky únosnými náklady nedokáže zajistit 100% pokrytí území signálem. Toto samozřejmě zohledňují i vydávané licence pro TV společnosti, které nikdy nestanovují 100% pokrytí pro pozemní vysílání. I z těchto důvodů TV společnosti využívají i jiné distribuční cesty šíření svých programů, tak aby umožnily příjem téměř 100% obyvatelstva ČR. Ve městech jsou tedy programy šířeny i kabelovými rozvody a na venkově lze využít satelitní distribuci.
Na rozdíl od analogového vysílání, se u příjmu DVB-T vysílačů často s úspěchem využívá i příjem odraženého signálu od velké budovy nebo terénní překážky. V obtížných příjmových podmínkách se dá často tímto způsobem zajistit kvalitnější příjem než při směrování antény přímo na vysílač. I toto je pouze obecná rada a je to potřeba vyzkoušet.
S pozdravem
Aleš Procházka
oddělení dohledu vysílacích a distribučních sítí
České Radiokomunikace a.s.